Je třeba si plnit sny ...

Do nepálu na motorkách jsem chtěl už dlouho, dlouho jsem se na to chystal, ale zatím jsem se k tomu nikdy nedostal. Kdysy v devadesátých letech jsem vzal stopem z Prahy podivně vypadajícího člověka, který byl oblečený v cizokrajném hábitu a táhl různá zavazadla. Cestou do Brna z něho vylezlo, že byl s kamarády, co mají cestovku zkoušet cestu po Indii na Enfieldech a že to bylo krásné.

Zhruba po deseti letech jsem vyděl film z takové cesty nazvaný Himalayo Enfieldmo. To mě opet dostalo a už jsem čekal jen na čas a někoho, kdo by se mnou jel. Až jsem ukecal/nadchnul pro tuto výpravu Šudana, tak jsme se k Rajbasům přihlásili a 26.3.2011 vyrážíme. Je třeba dodat, že na motorce jsem dosud najezdil maximálně 300 km.

Tento blog by měl postupně obsahovat naše zážitky, pokud teda bude síla a síť......



pátek 8. dubna 2011

6/4 Tatopani-Gorpani, trek

Dnesni rano jsme vstavali drive nez obvykle. Budik je narizen na 6 a snidane je na 7,30. A to proto, ze jsme se s Baretakem rozhodli oddelit od hlavni skupiny, ktera pokracuje na motorkach do Muktinathu s tim, ze vyrazime na trek. Cilem je vychod slunce na Poon Hill 3210m.n.m. Pridali se k nam jeste Jaro s Marikou. Po snidani vyrazime asi kilometr po proudu reky k lanovemu mostu. Za nim uz zaciname prudce stoupat. Jdeme celkem na lehko. Kazdy z nas ma batoh se svimi svrsky, vodou a malim spacakem. Pocitame s noclehem na chate v Ghorapani. Zaroven s nami stoupaji stezkou i profesionalni sherpove. Oproti nam jsou velmi drobni a to nesou minimalne 50kg na zedech. Na nohou maji zabky. Stoupaji stejnou rychlosti jako my. Hold trening dela sampiony:o) Cestou prochazime nekolika vesnickama a doplnujeme vodu. Sviti slunce, ale nic nemi videt. Je opar. Ve vysce 2000m.n.m. je checkpoint to narodniho parku Anapurna. Po predlozeni permitu si nas urednik zapise a jeste nam ukazuje cestu a rukou ukaruje hodne nahoru.. V protejsim kiosku si davame polifku a zase stoupane. V druhe puli vystupu Baretakovi a Marice dachazi energie. Na otazku jestli je vse OK, mi Baretak odpovida"funim jako muflon". Po mnoha prestavkach a 9hodinach jsme vstanuli ve vesnici Ghorepani. Ubytovali jsme se na v nejvrchnejsim hotilku s okny na vychod. Sprcha, kratky odpocinek a jdem na veceri. Tomatova polevka, spageti, jedno pivo a nakute. Za par hodin vstavame, tak dobrou:o)

LADA JE NEJLEPSI!!!
a MARIKA JE HUSTA!!!

2 komentáře:

  1. Zdarec chlapi,
    jste fakt borci, nejvíc, ale obdivuju to, že se každej den dokopete k tomu něco napsat, to je podle mě výkon. Je to príma si počíst. Jak to dopadlo s tygrem, viděl ho někdo? nebo tan kdo ho viděl už o tom nemohl podat svědectví?
    Přeju hodně štěstí a su fakt zvědavej na bližší info o Laďovi a po dnešku i o Marice.
    Ps.: doufám taky, že ste nafotili dost těch hezkých holek.

    OdpovědětVymazat
  2. Taky vás fascinovala v té výšce na Poon hillu ta rozhledna?

    OdpovědětVymazat