Je třeba si plnit sny ...

Do nepálu na motorkách jsem chtěl už dlouho, dlouho jsem se na to chystal, ale zatím jsem se k tomu nikdy nedostal. Kdysy v devadesátých letech jsem vzal stopem z Prahy podivně vypadajícího člověka, který byl oblečený v cizokrajném hábitu a táhl různá zavazadla. Cestou do Brna z něho vylezlo, že byl s kamarády, co mají cestovku zkoušet cestu po Indii na Enfieldech a že to bylo krásné.

Zhruba po deseti letech jsem vyděl film z takové cesty nazvaný Himalayo Enfieldmo. To mě opet dostalo a už jsem čekal jen na čas a někoho, kdo by se mnou jel. Až jsem ukecal/nadchnul pro tuto výpravu Šudana, tak jsme se k Rajbasům přihlásili a 26.3.2011 vyrážíme. Je třeba dodat, že na motorce jsem dosud najezdil maximálně 300 km.

Tento blog by měl postupně obsahovat naše zážitky, pokud teda bude síla a síť......



středa 13. dubna 2011

Katmandu - Citwan, chcije a chcije 13/4

Lada je nejlepsi.

Dnes mame pred sebou dlouhou cestu, tak vstavame brzi. Zacina prset. Zbalime se, dojdeme na snidani a prsi stale. Ted sedim na balkone, koukam dolu na chramek v sousedstvi a posloucham intenzivni dest. Odjezd posouvame na osmou, ale neverim, ze by to do te doby pestalo.
Neprestalo. Oblekli jsme se do nepromoku a vydali sr na cestu. Cestou nas provazely ruzne lapalie. Sudanovy dosel benzin. Bronovy se rozsypala prevodovka, byly nejake defekty, netahnouci motorky. Kdyz jsme opustili Katmandu a prestalo prset tak jsme se vydali do hor na takovou vyhlodkovou trasu same zatacky. Cesta byla prazfna a vypadala, jako stara italska alpska silnicka s nadhernymi vyhledy do ruznych udoli atd. Zelena terasovita policka s cervenymi zadky nepalek, okopavajici brambory nebo ryzi.
Taky jsme potkavali spoustu dalsich Enfieldu. Zda se, se je tu neco jako novorocni jizda z Katmandu do Pokhary. Podle nekterych ucastniku jede cca 60 stroju pul na pul nepalci a cizinci. Takze jsme videli nektere vymazlene kousky.
Kdyz jsme stoupali do hor, tak se zacalo ochlazovat az nam byla docela zima, v sedle na 2500mnm jsme se ukryli pred destem v hospudce a dali jsme si dahl bad (ryze,cocka, brambory apod.) Pak uz jsme jeli jenom dolu. Silnicka se opet vynula policky a srazy. Cas od casu jsme zastavili na foceni a cigarko. Posledni nase hory. Ted uz jen rovinka az do indie.
Nakonec jsme dojeli jenom do Hetaudy, diky technickym problemum. Takze zitra mame 250 km do Lumbini - Budhova rodiste.

Tento prispevek sponzoruje www.rajbas.eu

Odesláno z HTC

Žádné komentáře:

Okomentovat