Takze dnes jen kratce, protoze po celodnni jizde toho mam uz dost. Dneska jsme se meli na motorkach dostat z NP Bardia, kde jsme bydleli v safary lodge do nepekneho mestecka Butwal, vzdaleneho vice nez 300 km. To proto ze mezi temito body neni nic moc zajimavehi a hlavne z Butwalu konecne vyrazime do hor. Ale postupne...
Rano Sudan pokracoval v opakovanem vyprazdnovani. Ostatni jsme si dali vejce a nachystali se za ranniho kuropeni na odjezd. Personal nam jeste pomazal celo cervenou barvou pro stesti a za to jsme zaplatili zapadackou prirazku na jidlo a piti. Bahno na ceste uz vyschlo, takze se jelo krasne. Kdyz jsme se dostali na asfalt, tak jsme se rozdelili po skupinkach, ze se po ceste nekde potkame. Ono kdyz u krajnice stoji vice Enfieldu, tak se to neda prehlednout. Ranni mekke slunicko ozarovalo krajinu a mi s Sudanem jsme jeli po temer rovne silnici na vychod. Na levo se nam zvedalo predhuri Himalaji a po silnici se potulovala stada domaciho zvirectva. Kolem desate jsme prijeli do jedne visky a ja uz zdalky vidim kozu na silnici, jako obvykle troubim co to da a koza se porad nemuze rozhodnout, jestli doleva nebo doprava nebo doleva nebo co vlastne, takze prdce brzdim, abych kozenku nesrazil. Predni kolo se dostava do smyku a ja se rozplesknu pred kozou i s motorkou. Nastesti mam chranice, takze to odnasi jen dira v budnde, skrabanec na dlani, dira v kalhotech a drobny silbicni lisej na koleni. Na motorce jsme vysklil svetlo jinak drobne oderky. Koza zustala cela a majitel si ji omluvne uvazal do pole. Cela vesnice se sebehla, aby se podivala na to velke nestesti. Holcicky a chlapecci okukovali moje bedicka a jak mi je Sudan osetruje. Velka akce. Po dvaceti minutach jsem priptaven znovu sednout na motorku a vyrazit.
Kdyz je silnice rovna, udrzuji rychlost max 80 km (ostatni motorkari to svihaji stovkou), ale to uz kolem me fouka hodne, bunda susti a nemam z toho radost. Pak prijdou kopecky. A zacina skoleni jizdy do zatacek. Nikdy jsem se zatacky neucil, krome jednoho odpoledne s Luboskem u ochoza. Take jsme mel respekt z pisecku na vozovce a brzdeni. Do toho nakladaky Tata a autobusy teze znacky, ktere nerespektuji pruhy a predjizdi se, kde se da. Nekolik nakladaku jsme potkali ve skarpe a cerstvou celni seazku autobusu jsme v jednom stoupani mijeli.
V jednom kopecku jsem taky dostal klackem, ktery byl puvodne cilen neposlusne krave, ale trefil me. Nastesti nijak fatalne. Premyslim jestli mi ta cervena tecka na cele prinesla stesti ci nikoli. Jestli by to bez ni bylo jeste horsi. Nekolikrat jsme behem dje staveli na caj (panak preslazeneho silneho caje s mlikem) a vodu v mistnich podbicich. Vzdy se kolem nas srotil houf deti, ktere nas profesionalne ocumovali.
Pod vlivem ranni udalosti jsem nebyl uplne presvedcen, jestli tento vylet je pro me, jestli me to na motorce bavi a to jsme teprve na zacatku. Kolep treti hodiny jsme uz zase vedel, ze me to bavi a ze to bude super.
Pred Butwalem jsme se vsichni potkali a jako pruvod jsme se vydali mestem k hotelu. Fakt husty. Butwal neni moc pekne mesto. Ani okoli naseho hotelu neni moc pekne. Vecer jsme sli na lov wifi, abychom poslali blog a bylo to nesnadne. Tak jsme koupili alespon v prvni nasi Nepalske samosce mistni wisku a rum.
Zitra do hor. Huraaaa
Odesláno z HTC
Ahoj motorkáři,
OdpovědětVymazatHonzo ještě že jsi nepřejel krávu, to by mohlo mit horší náboženské důsledky. Přejeme méně překážek a šťastnou cestu. tam