Kathmandu sightseeing a zivouci bohyne Kumani 11/4

Dnesni den bez motorek ale zato krasny skupinovy zajezd na nektera zajimava mista Kathmandu. Rana na nas cekal objednany mikrobusek a vsech jedenact lidi vcetne Norsanga, nepalskeho studenta, jsem se do nej nacpali a zacala adrenalinova cesta po meste za jednotlivymi pamatkami. Napred jsme jeli k velke budhisticke stupe na vrchu Swayambhunath. Bylo tam spousta opicek, modlitebnich mlynku a turistu. Take nejaci poutnici z ruznych koutu Nepalu. Rozhled za moc nestal kvuli hustemu smogu nad mestem. Spiritualitu mista rozmelnovali obchodnici se vsim moznym, ale predevsim s nabozenskymi predmety. Roztocili jsme spousty mlynku a jeli dal. Zajimave bylo, ze nejvyce rusno bylo v jedine hinduisticke svatince na tomto kopci.
Dalsim cilem byl Bouddhanath, kde je jedna z nejvetsich stup na svete. Je to centrum tibeckeho spiritualniho exilu a kolem stupy je rozeseto pres 40 gomp - skol tibetskeho budhismu. Nekolik skol je primo na namesti kolem stupy. Obvykle maji hned za branou nekolik metru vyskoky modlitebni mlyn. V nekterych skolach se zpivali modlitby. To misto bylo moc mile a prijemne a ze stupy vyzarovala pozitivni energie.
Pak je jeli na Pashupatinah, coz je misto pro zmenu hinduisticke, jedno z nejposvatnejsich v celem regionu. Vstup pro cizince stoji 500 rupek (coz je tak za veceri pro dva v dobre hospode bez piva). Misto slouzi ke vsem moznym obradum v zivote hinduisty, nicmene nejvice je videt kremace, ktera probiha na ohnistich nad rekou. Spalovane neboztiky jsme videli asi 4 a byl z toho nalezity puch. Do chramu se cizinec nedostane, ty hlida policie a pusti jen hinduisty. Celkove na nas to misto nezanechalo dobry dojem. Nikam jsme nemohli a to co jsme videli bylo dost morbidni.
Pak jsme jeli do Patanu. To bylo puvodne samostatne mesto vedle Katmandu, jednu dobu i samostatny stat a nyni je to soucasti katmandu. Je tam zachovane namesti ze 17 stol s kralovskym palacem z cervenych cihel a ruznymi chramky. Moc pekne historicke misto, jen nas zase nechteli do chramku pustit, protoze jako nejsme hinduisti i presto, ze jsme prohlasovali, ze jsme European hinduist. Zvlastni mravy. Na Sri Lance to nikomu nevadilo a jeste nas verici po chramu provazeli.
Nakonec jsme jeli na hlavni historicke namesti Katmandu - Durbar square. Tam jsme mikrobus propustili a prosli si namesti. I tady byla spousta turistu a cihlovych staveb. Nas vsak zajimal chram zivouci bohyne Kumani, ktera se peevteluje do mladych divek, ktere pak bohyni Kumani representuji. Kdyz devce dospeje do prvni menstruace, tak je vymenena za novou bohyni. Vybira se z devcatek ve veku 3-5 let. Bohyne se obcas vericim ukaze z okna a poradne namalovana kyne. Nektere dny vubec nic, ale my jsme meli stesti protoze Kumani jela dneska na vylet na zlatych nositkach, do jineho palace. To nam vsechno vyzvedel Norsang. Bez neho bychom nic nevideli. Tak jsme se v pravy cas pripravili do cesty a videli jsme jak vynaseji to vydesene devcatko do nositek a upaluji s nim pryc. V tu chvili mi ji prislo hrozne lito, chudak holcicka. To musi byt huste detstvi. Po tom, co doslouzi, dostane statni duchod, ale nikdo si ji nechce vzit, protoze podle tradice, jeji mamzele umiraji mladi.
Sudan jiz dlouho naznacoval ze by to chtelo svlazit hrdlo sklenkou Everestu, tak jsme se s Norsangem rozloucili a sli na pivo. Tam jsme vyridili postu, precetli si Vase pozdravy a trochu se zkulturnili.
To jsme si zas uzili dne:-)

Mimochodem od te doby co bereme Nepalske leky na sra.... Tak uz je nam lepe a lepe. Sudanovy uz je dokonce vyborne....

Odesláno z HTC