Cesta vedla ze zacatko sirsim predmestim Pokhary, takze nic slavnyho, ale pak se zacaly zdvihat male kopecky a mezi nimi krasne zelena ryzova policka a lidi na nic. Jel jsem jako das a tak jsme dohnali prvni skupinu s Ladou v cele. Na odpocivadle jsme je nechali na sebou a do Gorky jsme se Sudanem prijeli prvni a ubytovali se v hotelu na skale nad udolim. To bylo poprve, co jsme nekam nedojeli posledni:-) Cesta do Gorky odbocuje z hlavni cesty Pokhara - Katmandu do hor a Gorka je v tisici metrech.
Trochu jsme se zrestaurovali, neco pijedli a na motorkach(!) jsme vyjeli k byvalemu kralovskemu palaci. Mozna bych si to vic uzil, kdybych si misto tereniho vyjezdu vysel tech 1000 schodu, jako ostatni navstevnici. Nicmene kralovsky hrad byl uzasny. Vsechny stavby jsou z cervenych cihel a okna jsou resena krasne vyrezanou mrizi. Vsude je spousta jemne rezbarske prace predstavujici bohy, zvirata a vynatky z Kamasutry. V hradnim arealu je take chram bohyne Kali (nejmocnejsi v Nepalu), kam se dosud nosi zvireci obeti. Je tam po zemi spousta peri a krve. Skoda, ze nebylo moc videt do daleka. Odsud zacalo koncem 18 stol. sjednocovani Nepalu.
Cestou dolu jsme se jeste zastavili u "dolniho palace" velke cervene atriove budovy, ve ktere sidlila kralovska administrativa.
Pak uz jsme jen relaxovali a mistnim rumem oslavili Sudanuv svatek.
Odesláno z HTC
Žádné komentáře:
Okomentovat