Je třeba si plnit sny ...

Do nepálu na motorkách jsem chtěl už dlouho, dlouho jsem se na to chystal, ale zatím jsem se k tomu nikdy nedostal. Kdysy v devadesátých letech jsem vzal stopem z Prahy podivně vypadajícího člověka, který byl oblečený v cizokrajném hábitu a táhl různá zavazadla. Cestou do Brna z něho vylezlo, že byl s kamarády, co mají cestovku zkoušet cestu po Indii na Enfieldech a že to bylo krásné.

Zhruba po deseti letech jsem vyděl film z takové cesty nazvaný Himalayo Enfieldmo. To mě opet dostalo a už jsem čekal jen na čas a někoho, kdo by se mnou jel. Až jsem ukecal/nadchnul pro tuto výpravu Šudana, tak jsme se k Rajbasům přihlásili a 26.3.2011 vyrážíme. Je třeba dodat, že na motorce jsem dosud najezdil maximálně 300 km.

Tento blog by měl postupně obsahovat naše zážitky, pokud teda bude síla a síť......



pátek 15. dubna 2011

Nizinna etapa do Lumbini aneb stastny a vesely novy rok 2068 - 14/4

Lada je nejlepsi a dneska jsme se Sudanem prinejmensim stejne dobry.

Oslavy noveho roku neprobihali nijak bujare, ani jsme si vlastne nevsimli, ze by se neco slavilo. Nepalci tvdosijne trvaji na svem kalendari. Pry take proto, aby se odlisi od Indie. Proro maji taky cas o 15 minut posunuty oproti Indii. Jen pro uplnost, kalendar je lunarni, nepocira s prestupnym rokem a proto se jim ty mesice pomalu posouvaji. Ale dost jiz poucovani a hura na nova dobrodruzstvi Vasi oblibene dvojky:-)

Probudili jsme se brzy rano. Sudanovi bylo o neco lepe, nicmene odmital snist cokoli mistniho. Dnesni etapa merila cca 250km a ja jsem dostal od nacelnika duveru, abych v Lumbini zajistil nocleh. Prestoze jsme nevyrazili prvni, dnesni etapu jsme vyhrali!!!! Silni souperi startovali drive a navic se nebali jet rychle, avsak muj ostrozrak objevil zkratku a vsem jsme ujeli, prestoze jsem vytrvale odmital jet rychleji nez 80km/h.
Do Lumbiny jsme dorazili kolem poledne. Trochu jsme zrelaxovali, popili caj a vyrazili na prohlidku budhova rodiste. Mozna je to tim, ze je dnes novy rok, ale lidi tam jak na matejske pouti a tak to tam i vypadalo. Asi 2 miliony skolnich vyletu a rozjivenych pubertaku. Dale pak rodinky (tzn.deti, rodice, prarodice, tety strici, bratranci atd...) opravdu hrozne moc lidi. Tim ze jsme vyrazili brzy, tak jske si uzili hodne tepla. Po shlednuti rodiste to Sudan vzdal a sel se lecit to hotelu. Kousek od Toho mista dal na sever postavili velke budhsticke zeme sve chramy. Do nekterych se da dostat. Budha se pry narodil tak, ze vyskocil ze sve matky, udelal sedm kroku po lekninovych kvetech a pronesl neco v tom smysly, ze uz se znova nenarodi, ale presny text jsem nikde nenasel. Jen u jednoho sousosi, zobrazujiciho onu prihodu, stala cedulka: keep out of grass. Tak nevim.
Po pate jsem se vratil domu a uz byli vsichni na verande.
Dnesniho dne se mi taky priznacne konecne sloupl strup na kolene, ktery mi zustal po stretu s kozou z prvnich dnu. Po veceri jsme taky poplatili skody a opravy na motorkach. Ja jsem za retez a predni sklo platil 50$ a Sudan 5$ za udrzbu.
Zitra opoustime Nepal a jedeme do Gorkapuru na vlak a loucime se s motorkami. Dobrodruzstvi pomalu konci.....

I tento prispevek sponzoruje www.rajbas.eu

Odesláno z HTC

Žádné komentáře:

Okomentovat